Denně jsme zaplaveni množstvím informací. Některé jsou užitečné, jiné naprosto nerelevantní. Velká škoda bezesporu je, že málokdy je široká veřejnost informována o tom, jak jsou různé nenápadné či dokonce neviditelné činnosti důležité pro chod doslova celého světa. Dnes vám chceme ukázat, že stlačený vzduch patří mezi ně.
Představte si, že by neexistovalo zařízení, které by dokázalo stlačený vzduch vyrobit. A nemusí jít pouze o vzduchový kompresor. Běžný vzduch, přítomný všude kolem nás, lze stlačit například také obyčejnou pumpičkou, když potřebujeme dofouknout duše na kole nebo na autě. Nebýt tohoto primitivního zařízení na principu pístu, těžko bychom mohli používat takové obutí na kolech jako dnes. Od těchto základní aplikací, až po náročné výrobní procesy potřebujeme stlačený vzduch, abychom mohli běžně žít, přepravovat se, mít zajištěnou práci a dostávat zdravotní péči. A věřte, že tohle je jenom minimální výčet toho, kde stlačený vzduch potřebujeme, aby systém fungoval a “soukolí” celého světa se správně točilo.
Vzduch má narozdíl od kapalin nespornou výhodu, že lze stlačovat. Tím si však nese i mnoho nevýhod. Na větší výrobu a dodávku stlačeného vzduchu nám nestačí pouze pístový či šroubový kompresor. Vzduch všude kolem nás totiž obsahuje vlhkost a nečistoty. Proto se ve firmách můžeme setkat s promyšlenými kompresorovými soustavami, kde je instalována sušička vzduchu, pokročilé systémy filtrace, odlučovače kondenzátu a samozřejmě taktéž tlaková nádoba, jakási zásobárna vyrobeného stlačeného vzduchu. A čím vyšší jsou požadavky na kvalitu a nezávadnost, například ve zdravotnictví nebo v potravinářství, tím více musí být provozovatel na pozoru, například aby nedošlo ke kontaminaci olejem z olejového kompresoru. Kvalita stlačeného vzduchu může být definována v různých skupinách v závislosti na mezinárodním systému podle normy ISO 8573.1.
Snaha zajistit kvalitní úpravu vzduchu není pouze o řešení vlhkosti a nečistot na vstupu. Mnoho efektů se totiž děje při tom, kdy je vzduch stlačován. Nejen, že tím vyrábíme teplo, které může i od středně velkého kompresoru zastat podmínky pro saunování (i proto se pro zlepšení celkového rozpočtu kompresorového systému může toto teplo využít například v systému ústředního topení), ale vytváří se taktéž kondenzát z vodních par (teplota, při které začíná docházet ke kondenzaci se nazývá tlakový rosný bod) a hlavně energie, kterou můžeme převést na pohyb – pohon pracovního pneumatického nářadí, pístů a dalšího zařízení, které se na kompresorovou soustavu dá připojit. Typicky může jít o celé výrobní linky, které jako finální produkt “vyplivnou” třeba součást interiéru z vašeho vozu nebo další sériově vyráběné díly.
Vraťme se ale ještě na chvíli ke zmíněnému teplu, které stlačený vzduch generuje. Je totiž zajímavé uvědomit si, že tímto vyrobeným teplem lze dokonce zapálit oheň. A není to nový vynález. Fire piston neboli volně přeloženo „ohnivý píst“ je zařízení pracující na bázi malého ručního pístu, ve kterém teplo vzniklé při prudkém stlačení vzduchu zapálí suchý troud. Je ale zapotřebí o dost většího kompresního poměru, než známe například z benzínových nebo dieselových motorů. Tento druh zapalovače můžete najít dokonce na některých outdoorových eshopech.
A protože má stlačený vzduch opravdu nespočet využití, díky čemu je snadné si uvědomit, že je kolem nás opravdu denně, můžeme se setkat i s některými hravými aplikacemi. Například, pokud nemáte rádi pyrotechniku, ale rádi byste s dětmi vystřelili něco do pořádné výšky na Nový rok, existuje možnost vyrobit si raketu na stlačený vzduch, jejichž vypouštění a soutěžení ve stavbách podporuje dokonce samotná NASA.
Jak vidíte, stlačený vzduch má tolik využití, že si to běžně ani nemáme šanci uvědomit. Od malých pumpiček na kolo a až po výkonné šroubové kompresory v největších výrobních společnostech nás tento fenomén provází a mnohokrát zvyšuje kvalitu života, aniž bychom mu to prvoplánově připisovali.