Víkend na chalupě a oprava kuchyňské baterie

Má vůbec smysl pouštět se do opravy kuchyňské baterie? Lepší baterie mívají běžně až pětiletou záruku, takže v termínu je lepší poruchy řešit přes výrobce. Proč to píšu- o víkendu jsem se s Bárou vypravil na chalupu. Po příjezdu nás čekalo překvapení. Brácha minulý víkend pořádal večírek a úplně se mu nepovedlo „uvést objekt do původního stavu“. Ve dřezu zůstala halda špinavého nádobí, na důvod jsme přišli hned. Baterie byla na odpis. Voda pod pákou protékala a baterie se zadrhávala. Situace vyžadovala okamžité řešení. Aby nám nic nezkalilo prodloužený víkend a já neztratil tvář, sebevědomě jsem prohlásil: „To spravím.“

Dovolím si pár slov o mém vztahu k technice a bastlení. Studijní výsledky jsem neměl nejhorší, ale do geniality mám opravdu daleko. „Půjdeš na řemeslo“, radil mi praktický otec. Při představě montérek, svěráku či zkoušečky jsem se vždycky kapku orosil. Tady se přiznám, že jsem šel po základce na průmyslovku. Po roce jsem to vzdal a přestoupil na jinou školu. 

Někdy mám pochybnosti, jestli jsem správný chlap. Nezajímá mě hokej a další kolektivní sporty. Nepiju pivo, ale miluju víno (a neskromně prohlašuju, že se v něm vyznám). Boty v e-shopech vybírám hodiny. Volám Báru a chci znát její názor. Když se mi potom nelíbí, vracím a nelituju poštovného. Řidičák jsem získal na třetí pokus. Inspektor jedno oko zavřel a druhé přimhouřil. 

Jinak to nemám ani s dalšími údajně „typicky mužskými schopnostmi a dovednostmi“. Že matematika nejde jenom holkám, je pověra. Pokud jednou budu trpět žaludečními vředy, pak jejich základ má původ v době, kdy učitel na střední vybíral, kdo půjde počítat příklad k tabuli. Moje programovací pokusy začaly a skončily s „hello world“. Když jsem jezdil vlakem do do školy, byl jsem v kupé mezi studenty zpravidla jediný exot, který byl off-line. A navíc s knihou.

Jsem looser odsouzený k nezaměstnanosti? Jaký bude můj osud v ekonomice 4.0? „Péťa, ten má obě ruce levé, hlavně, že mu huba mu jede“, říká táta, když mě chce vytočit. Pevně doufám, že lidi budou pořád chtít kupovat a prodávat nemovitosti a řešit svoje bydlení s živým člověkem. Možná, že doopravdy jednou nebudeme nic vlastnit, jak nás přesvědčují vizionáři ze Silicon Valley. A všechno si budeme půjčovat. Čili sdílet. Nebo „šérovat“. I byty. Už se mi dělá slabo. Představte si, že máte vlastní ručníky (pořízené třeba na https://lador.cz/) ve sdílené koupelně. Pochybuji, že někdo, kdo má za sebou několik let na internátě jako já, může být z takové představy uspořádání budoucnosti odvázaný.

Zpět k baterii. Zde jsem se dozvěděl, že kvalitu vodovodní baterie nelze poznat jen podle jejího vzhledu v obchodě. Pokud se však pokazí, je zbytečné kupovat celou novou, stačí vyměnit kartuši. Nožem jsem sejmul značku, která je u většiny baterií na čelní straně pod pákou. Pod ní by měl být (a byl) montážní otvor. Tady jsem našel pár tipů, jak kartuši vyměnit. Páku jsem demontoval šestihranným klíčem, z těla baterie ji vytáhnul a potom demontoval kryt samotné kartuše. Kartuši se mi podařilo dostat ven. Stihli jsme to otočit do koupelnového studia, kde jsme naštěstí našli stejný typ. Dole měla kartuše gumové těsnění, kterým přiléhá na otvory v keramické destičce. Těsnění jsem neměnil a doufal, že provizorium tři dny vydrží. Vložil jsem novou kartuši, našrouboval na ni matici a dotáhnul. Na matici jsem našrouboval kryt a pomocí imbusu namontoval zpět páku baterie. Dokázal jsem to! 

Dobrá rada na závěr. Problémy s baterií jsou často výsledkem působení tvrdé vody. Vodní kámen a nečistoty ve vodě, zvlášť v případě naší chalupy, kterou využíváme jen v sezóně, mohou poškodit keramické destičky kartuše. Někteří výrobci proto reklamaci uznají pouze v případě, že je instalovaný filtr na nečistoty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *